Belgie s hvězdičkou*

Brusel v nových souvislostech...

Pokud máte pocit, že se vám v nové zemi dobře žije, že jste se tady již etablovali a v podstatě to nemůže být lepší, pozvěte si návštěvu. Ideálně z Čech a ideálně v podobě vašich oblíbených kamarádů z dětství. Vaše nová skoro-domovina se vám tak ukáže ve zcela novém (a leckdy i mnohem zábavnějším) světle. S drobnou poznámkou, že na konci výletu budete potřebovat číslo na instalatéra, holínky do koupelny a několik dobře sajících hadrů (ucpal se nám odpad)… vřele doporučuji! Očima nestranných pozorovatelů například opětovně zjistíte, že čurající chlapeček je vlastně strašně malý, Atomium je naopak obrovské, čerstvé vafle se rozpadají, belgické pivo je opravdu silné, vařené mušle připomínají to, co připomínají, a v Parlamentáriu propuknete v záchvat smíchu, když si na interaktivní tabuli spletete nápis (zanechaný předchozí českou skupinkou) „mrdat srnky“ s finským pozdravem „nashlednou“. Život je zkrátka někdy neuvěřitelně pestrý. 

Belfort.

K povinným destinacím vedle Bruselu samozřejmě patří také Bruggy. Tady bych doporučila bližší předchozí studii v podobě filmu s Colinem Farrellem v hlavní roli (!!!) „V Bruggách“. My jej sice dopředu neviděli (až na kamaráda), ale po jeho dodatečném zhlédnutí mám neuvěřitelnou chuť vydat se sem znovu. Návštěva Brugg tak jistě dostane zcela nový šmrnc a středověké památky budete prokládat nejednou (no – možná spíš jedinou) hláškou z onoho filmu. Nejdůležitějším místem je samozřejmě hlavní náměstí Markt s obrovskou a krásnou zvonicí Belfort. Tady se odehrává nejen zásadní děj zmíněného snímku, ale i bez vědomosti této kulturní souvislosti si náměstí v kavárničce naproti zvonici opravdu užijete. Zásadní ingredienci tohoto zážitku tvoří samozřejmě belgické pivo Leffe, podzimní sluníčko a pozorování turistů a projíždějících kočárů s koňmi. Nemáte-li strach, že dostanete infarkt, můžete se následně vydat po 366ti schodech na vyhlídku z Belfordu, která za tu námahu a kolektivní funění opravdu stojí. Ocitnete-li se na vyhlídce přesně v celou, rozezvučí se vám přímo nad hlavou zvonkohra se 47mi zvonky. 

Pivo Tripel de Garre z Brugg.

 
Vzhledem k tomu, že jsme do Brugg dorazili dost pozdě, moc jsme toho nestihli. I proto koneckonců doufám, že se sem ještě jednou brzy podívám – vánoční trhy a obrovská ledová plocha mezi středověkými domečky slibují okouzlující zážitek. Nicméně, závěr výletu byl opravdu s hvězdičkou (i ve významu „jen pro dospělé“). Průvodce Lonely Planet nás totiž nemilosrdně nasměroval do hospůdky De Garre, kde vyrábějí exkluzivní pivo Tripel de Garre. Hospůdka je schovaná v uzounké uličce mezi náměstím Markt a Burg a opravdu musím potvrdit, že není lehké jí najít. Jakmile ji však objevíte, už se odtud nehnete. Tamější veselá atmosféra společně s debatou s pobavenou místní omladinou vás nejen zaručeně udrží na místě minimálně následující dvě hodiny, ale navíc vám potvrdí všechna vaše dosavadní podezření, že Češi a Belgičani si jsou opravdu velice blízcí (a mimo jiné zjistíte, že místní mají raději Gent než Bruggy!). Dokonalou belgickou tečkou pak pro naši českou návštěvu byla ovšem nevyhnutelná zpáteční cesta do Tongerenu přes nechvalně známou vesničku Sint-Truiden, které se kvůli velkému množství dívek ve výkladních skříních přezdívá „Malý Amsterdam“. Nutno dodat, že rozměry „Malého Amsterdamu“ si člověk plně uvědomí až teprve v noci, kdy se nenápadné domky ve dne šedivé průměrné vesničky rozsvítí růžovými neony. Jak říkám, naše nová skoro-domovina se nám představila ve zcela novém světle (naštěstí se ale tahle turistická atrakce obešla bez ochutnávky).

Všechno výše - výhled z Belfortu na Bruggy.

Za všechny fotky velké díky kamarádovi Johnymu;-)