Bruselský půlmaraton.

Čtyři minuty do startu...

Minuta do startu..

Půlmaraton v Bruselu. Takovou událost bych neměla ve svém belgickém kalendáři přehlídnout. A koneckonců ani na svém blogu. Nicméně vlivem mnoha okolností (mimo jiné účinnou belgickou stávkou) se stalo, že jsem dva dny před konáním vykonala cestu autobusem, autem, letadlem, autobusem, autobusem, autem, autobusem, letadlem, autobusem a vlakem a tudíž moje příprava na běh byla přímo ukázková. Když jsem se pak den před konáním, za vichru a deště, s kufrem a s ohnutým deštníkem na opačnou stranu loudala přes Parc du Cinquantenaire pro startovní číslo – potkávajíc trénující namakané borce ve značkových šusťákovkách – opravdu jsem přemýšlela nad tím, jestli jsem to tentokrát trochu nepřepískla. Ale už jsem se pro tenhle experiment jednou rozhodla, a proto přece nebudu stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko (i když v tu chvíli byl brod vlastně úplně všude). V gumákách jsem dorazila do registračního centra a s hraně nadšeným (nebo nadšeně hraným?) výrazem si vyzvedla své startovní číslo s pořadovým číslem něco nad šest tisíc.

Start u vítězného oblouku...

Druhý den ráno, světe div se, svítilo sluníčko od ucha k uchu. Byl nádherný den. Na bruselském náměstí Grand Place dobíhali závodníci čtyřku a vypadalo to, že Belgičani mají tentokrát všechno pod kontrolou. A musím uznat, že měli. Na start se v neděli 7. řijna 2012 postavilo více než 12 000 běžců ze 45ti zemí světa a nikde nebylo vidět znatelných nedostatků – jedním z mediálních partnerů byl typicky belgický časopis Zátopek, atmosféra i trasa byla opravdu výborná.  Dokonce i já jsem se vyhnula svým tradičním běžeckým epizodám – např. nedostáté frontě na toi-toiku nebo chrstnutí si vody během běhu rovnou do ipodu (začíná se ze mě stávat profesionál). Vybíhalo se pod vítězným obloukem v Parc du Cinquantenaire a tamtéž se dobíhalo po cestě k cíli na Grand Place. Na trase jsme minuli Královský palác, Palais de Justice, běželi jsme po Avenue Louise až k Bois de la Cambre, dál okolo Foret de Soignes a Parc de Woluwe, kde se před námi na horizontu opět objevil vítězný oblouk – celou dobu jsem běžela vysmátá jak lečo. Energie davu byla strhující. Moře lidu běželo přede mnou, moře lidu za mnou a já si mezi nimi připadala jako malá částečka uprostřed oceánu. V tom slunci, padajícím listí a v záplavě lidí s vybranou hudbou v uších jsem se v ulicích Bruselu účastnila nejvíc cool podmořské párty na světě. Jedinou (vydatnou) čmouhu na tom všem dělalo moje neskutečně bolavé pozadí. Doběhla jsem s časem 2:05 a – navzdory mému stavu a pořadí – mi v cíli kdosi vnutil letáček s pozvánkou na letní noční půlmaraton Lucemburku. Když jsem si jej potom v příjemné kavárně na Place du Sablon (po třech Jupilerech) prohlížela – říkala jsem si: proč ne?! Když už jsem se tady jednou ocitla, je potřeba si tuhle párty pořádně užít. Půlmaraton v Bruselu byl jedním slovem SUPER!

Poznámka na konec – takzvaný přílepek, který naprosto nesouvisí s článkem výše: V Tongerenu zuří komunální volby. Slovo „zuří“ bych asi za normálních okolností v ČR nepoužila, ale v našem malém městečku je kampaň opravdu sofistikovaná. Lidé mají v oknech, na dveřích, na cedulích před domem, na polích i na autech fotky svých místních oblíbenců. Nikdo se nestydí projevit svůj názor, každý se hrdě hlásí k tomu, za koho kope. Do schránky nám chodí vymakané letáky s chytrou grafikou i překvapivě vtipnými komunikačními nápady… Komunální volby se v Tongerenu (na české poměry) berou opravdu vážně a já, i když letákům nerozumím, mám chuť si je prohlížet. Tahle poznámka má ovšem vtipnou kulturně-šokující kaňku. Když se transparenty s fotkami lidí na domech začaly objevovat poprvé, tak jsem si myslela, že to jen místní realitní makléři zvyšují své marketingové úsilí. Že by tihle „makléři“ měli sedět v městské radě, můj český mozek absolutně nenapadlo (i když jsem si říkala, že je divný, že je najednou tolik domu na prodej?!). Zatím jsem nedošla k závěru, co přesně tohle znamená, ale jako kulturně-politický poznatek, mi to přijde – i v kontextu nízké účasti v našich krajských volbách – poměrně zajímavé.