 |
| Král bláznů po tři dny vládne městu. |
Vždycky jsem si myslela, že karneval je pouhou dětskou hrou, příležitostně
přenesenou do světa dospělých. Časově omezená povolenka na všechno. Na růžové
vlasy, tetování, piercing, zelený obličej, ledvinku a skřipec. Hlubší význam by
mě v něm hledat nenapadlo. I když pravda, někteří lidé, jakoby se svojí
novou identitou zcela ožili. Nejen pod vlivem alkoholu, ale i s těmi růžovými
vlasy si najednou připadají zajímavější, zábavnější, sebevědomější. Můžou si dělat,
co chtějí. Fascinující příklady mi dneska nabídl karneval v Maastrichtu. A
taky mi připomněl dávno zapomenutou kapitolu z jedné učebnice mediální komunikace,
kde autor popisoval, jak velký vliv měl svátek bláznů na vývoj naší evropské
společnosti ve středověku. Nejde o povrchní svátek, který dneska končí souloží
mimozemšťana s beruškou. Karneval v našich předcích zažehl jiskru
svobody. Uvědomění si sebe sama a možnosti volby. Pod krutým diktátem církve a
za časů drsného nevolnictví se v lidech začala probouzet naděje. Měli
šanci, že si na pár dní v roce „odfrknou“, vymaní se z rutiny,
představí si, že je vše dovoleno. Nenápadný svátek tak vnukl myšlenku. Tolik
zásadní, že se z ní zrodily zárodky občanské společnosti. Proto se mi tenhle
svátek tolik líbí. Za křepčícími postavami vidím velký kus naší cesty. Co mezi
námi asi tak doutná dnes?
V Maastrichtu můžete karneval navštívit vždy začátkem února. Časově se
shoduje s naším masopustem a má pověst jednoho z největších v
Holandsku. Letos se koná od neděle 10. února do úterý 12. února. Děti tady navíc
mají „carnival holidays“ a vše se točí okolo tradice. Lidé ze všech vrstev
společnosti se scházejí, aby pod žluto-zeleno-červenou vlajkou smazali hranice
a oslavili život. Veselí se a křepčí, oblékají se jako krabice, klauni,
prostitutky, superhrdinové, gejši, piráti, indiáni nebo nádražní automaty na
žvýkačky. Každý si plní svůj sen a nikoho nezajímá, že spiderman má tak 30 kilo
navíc a Vikingové nápadně připomínají místní hráče amerického fotbalu. Vše je
dovoleno a nic není přes čáru. Dokonce ani policisté v uniformách s klaunskými
nosy. Hymna letošního roku?! Gangam style! Na korejského hudebníka na hlavním
náměstí Vrijthof do noci tančí skupina kosmonautů, transexuál a plešatý
superman. Atmosféra je vynikající. Až v úterý Král bláznů předá klíč od
města zase starostovi, rozejdou se všichni do svých domovů, kosmonauti do svých
kanceláří, transexuál ke své sbírce známek a plešatý superman ke svému příteli.
Do té doby ale uběhne ještě spousta času.
 |
| I kníže potřebuje někdy prachy:-)) |
Žádné komentáře:
Okomentovat